Nejlepší filmy 2016

Přestože jsem nestihl shlédnout všechny dobré filmy za rok 2016, dovolím si poukázat na pár, které ve mě vyvolaly potěšení. Rozdělil jsem je do několika kategorií po třech, na některé jste určitě narazily, jiné by jste neměly minout, i když běžely mimo distribuci nebo v omezeném množství.

Můj první zážitek s Amazon UK

Jaké to je, když si po měsíci váhání objednáte svojí vysněnou knihu, kterou mají jen na Amazon UK a čekáte na ní půl roku, aby Vám přišla v potrhané krabici a vy s pocitem ztráty smyslu života pomalu rozděláváte poničenou knihu a nevíte, co bude dál? Tady jsou moje zkušenosti s reklamací 10 kilo těžké knihy z Amazon UK...

Star Wars Art: Ralph McQuarrie - Star Wars, jak jste je chtěli poznat

Star Wars neboli Hvězdné války zná každý, ale chtěli jste někdy vědět více o jejich vzniku, vizuálním stylu a vytváření tohoto fenoménu od základů? Vedle George Lucase je zásadní postavou Ralph McQuarrie. Chcete vědět, v čem je výjimečný a proč jsem díky němu poprvé vyzkoušel nákupy přes Amazon UK? Ponořte se do světa, ve kterém se Star Wars teprve tvoří, a R2D2 čeká na svého tvůrce...

Dojmy John C. Wright - Fénix Vítězný

Fénix Vítězný je druhou částí trilogie Johna C. Wrighta, Zlatý věk, vyprávějící o hlavním hrdinovi Faetonovi (celým jménem Faeton Primus Radamantus Humodifikovaný (augmentací) Neupravený, Indepovědomí, základní neuroforma, Stříbro-šedá manoriální škola Éera 7043... ne, to není vtip:)), žijícím v utopické společnosti 10 tisíc let vzdálené od té naší. Vládci sluneční soustavy Faetonovi vymazaly několik století vzpomínek. Jaký to je, cítit, že vám chybí kus vlastní historie a stojí cesta za hledáním pravdy všechny ty oběti, které bude muset Faeton obětovat? O hledání pravdy o vzpomínkách je celý první díl, Zlatý věk, o následcích závěrečného Faetonova rozhodnutí je Fénix Vítězný. Nebudu se snažit rozebrat jakkoliv příběh, ale vrhnu se rovnou na mé dojmy.

the Blog žije nebo ne?

Je tomu více jak rok, co jsem naposledy našel čas a napsal sem příspěvek (tenkrát o svém menším výletě na Island). Bohužel za tu dobu jsem se nedokázal dostat k pokračování a pomalu se stává historií. Pro mě však vzniká otázka, co dál s mým blogem. Kdysi vznikl proto, abych zde mohl sdílet své (někdy) delší názory na filmy, případně na fungování komunity na ČSFD a celkově na svět těch internetů. Po letech však tuto potřebu již skoro nemám. Aktuálně jsou filmy na třetí čtvrté koleji a v podstatě se na ně dívám jen v kině (za což mi provozovatelé kin jistě děkují, protože málokdo sní více popcornu než já... do konce trailerů...). Letošní rok je navíc díky pracovnímu vytížení velice náročný a nestíhám ani provádět další mé oblíbené činnosti (knih jsem přečetl nejméně za posledních 10 let, sportovní aktivity klesají, počet kroků na den se snižuje, mobilní aplikace mi říká, že stárnu...).

Přesto bych blog udržoval dál, ale obsah se změní. Filmy zde budou minimálně, protože i na ČSFD jsem výrazně snížil svou aktivitu, ale doufám, že zde vzroste počet článků o tom, co mě zaujme a překvapí, v tom našem světě. Navíc bych zde rád občas sepsal něco o deskových hrách, kterým se věnuji poslední dobou mnohem intenzivněji a po návštěvě prakticky celého pražského Deskohraní se už cítím na nich i závislý:).

Takže nebojte se, nové články se občas objeví :)

F*

Djkoma

Island 2015 - příprava na velký výlet

Čím to všechno začalo?

Jak tomu v dnešním moderním světě bývá, za všechno můžou ty internety! A hlavně Facebook. Jednou jsem si takhle prohlížel nejnovější feed a zaujala mě tato stránka . Krása Islandu už z fotek je nezpochybnitelná. Chtěl jsem se podělit o ty fotky a "jiný svět" s ostatními smrtelníky a nasdílel  (10.3.2015) jsem tedy odkaz na svůj profil. Co bylo pak jsem popravdě vůbec nečekal. Z povzdechnutí o kráse Islandu, kam bych se rád vydal, bylo najednou mnohačetné lajkování a hlavně komentáře a zprávy uživatelů, které jsem roky neviděl, že by taky chtěli jet. Nejdříve jsem tomu nepřikládal zase takovou váhu, vždyť takových tužeb máme všichni mnoho (začíná to u nápadu, 20 lidí chce také, za měsíc se angažují už jen dva a to jeden má problém s penězi a druhý s časem -> a kdo nemá?).

Jak mě naštvala Databázeknih.cz

Od chvíle co působím v nějaké virtuální formě (jak jinak říkat své pochybné existenci v tomto světě zvaném internet?) rád tvořím své profily na stránkách, které mě svým obsahem zaujaly. První a největší byl můj starý profil na ČSFD, kde jsem měl opravdu neuvěřitelně textu a teprve v dospělosti, po dosažení 25. roku mého života, jsem tento text promazal a nahradil ho dnešní podobou "bloků" s obrázky. Přes různé další stránky jako je Databáze-her.cz jsem se dostal konečně na první větší internetovou stránku združující fanoušky knih, Databázeknih.Velké množství knih, spisovatelů, uživatelů, pocit profesionální práce, ale také lásky ke knihám. Dobře,t ohle bude místo pro mě.

Registrace.

První ohodnocená kniha.

Snaha vzpomenout si na další knihy, které jsem v životě přečetl (a současně neřešit ty, v kterých byly jen obrázky... ale jak jsem časem zjistil, i v moderní době existuje obdoba těchto knih, komiksy, u mě stále oblíbenější!).

Pak přišla situace, která musí nastat vždy. Měl jsem nahodnoceno kolem 50 knih a řekl si, že o sobě tedy něco napíšu. Začal jsem malým odstavečkem (840 znaků včetně mezer) a pokračoval výčtem mých vysněných knih, oblíbených spisovatelů, nějaký ten obrázek oblíbených knih... a pak mě anpadlo, že na závěr budu psát knihy, které jsem v daném roce četl. Na konci profilu je budu mít vždy na dosah, můžu si o nich napsat krátkou poznámku, budou to mé poznámky a žádné komentáře... prostě pomoc mé mysli, až se bude za pár let rozpomínat, proč tohle bylo fantastické počtení a tohle jsem opravdu dočít nedokázal. 

Rok 2011 - 15 knih. Pěkný začátek, ale bude lépe doufám, stále to je jen 1,25 knihy na měsíc.
Rok 2012 - 25 knih. Pokračuju slušně, jsem na 2 knihách za měsíc a s jídlem roste chuť...
Rok 2013 - zatím kolem 32 knih ... a to ještě není konec roku. Pravděpodobně se dostávám na své možnosti, na standard, při kterém mě stále baví číst a přitom se necítím přetížen zbytečnou nutností číst (znáte ten pocit ne? Třeba u filmů, když se máte furt na co koukat, ale požitek ze sledování už není, co býval...)

a pak se to stalo.

Pěkně rozepsaný profil, v kterém jsem měl všechny knihy vypsané a některé už jsem vylepšoval i přímými odkazy, najednou zmizel. Tedy ne doslova, zbyla ho asi třetina. Proč? Nevím, vždyť den předtím jsem jen měnil jeden řádek a přidával další knihu, kterou jsem dočetl v pozdně večerních, vlastně brzce ranních hodinách... Najednou mi to došlo, vždyť já nemám zálohu, zbytečně jsem opět důvěřoval a naletěl?! Ne. Zachránil mě internetový bůh. Jeho vyrovnávací paměť mi dovolila uložit si všechen můj text s cca týdením zpožděním. Uf, ale stejně, kde je chyba?

Tak jsem napsal zvýdavý dotaz na technickou podporu a výsledek?



Stručné. Vyzkoušel jsem a nic. Stejná chyba. Obdobný email znovu. Odpověď?

Stručné. Vyzkoušel jsem a nic. Stejná chyba.Vlastně ne, tentokrát se mi uložil text v podstatě celý. Ale... Ale... formátování kompletně odlišné od přechozího, mnoho prázdných řádků, polofunkční odkazy... Řešení? Žádná technická podpora, prostě vzít původní profil, vložit do poznámkového bloku. Tam opravit formátovací problémy a odebrat prázdné řádky a vložit do profilu. Výsledek je funkční. Ano, přišel jsem o všechny html odkazy v textu, obrázky apod., prostě nebude ten profil hezký, ale aspoň bude fungovat.

Co z toho plyne do budoucna?

1/ zálohovat své texty nebo doufat, že internetový bůh na Vás stále myslí.

2/ technická podpora málokdy pomůže tak, jak potřebujete

3/ dělat líbivé profily s odkazy, kterými pomůžete navštěvníkům dostat se na profily spisovatelů a knih jsou zbytečný luxus

4/ pokud chci dělat profesionální web/databázi/cokoliv, kde jsou uživatelé, měl bych ty uživatele informovat o změnách/omezeních, které stránky mají. Třeba takový editor profilu je možná pro někoho zbytečnost, ale kazit si tím den často opravdu nechci...

F*Djkoma