sobota 19. listopadu 2016

Dojmy John C. Wright - Fénix Vítězný




Fénix Vítězný je druhou částí trilogie Johna C. Wrighta, Zlatý věk, vyprávějící o hlavním hrdinovi Faetonovi (celým jménem Faeton Primus Radamantus Humodifikovaný (augmentací) Neupravený, Indepovědomí, základní neuroforma, Stříbro-šedá manoriální škola Éera 7043... ne, to není vtip:)), žijícím v utopické společnosti 10 tisíc let vzdálené od té naší. Vládci sluneční soustavy Faetonovi vymazaly několik století vzpomínek. Jaký to je, cítit, že vám chybí kus vlastní historie a stojí cesta za hledáním pravdy všechny ty oběti, které bude muset Faeton obětovat? O hledání pravdy o vzpomínkách je celý první díl, Zlatý věk, o následcích závěrečného Faetonova rozhodnutí je Fénix Vítězný. Nebudu se snažit rozebrat jakkoliv příběh, ale vrhnu se rovnou na mé dojmy.


Precizní navázaní na Zlatý věk ulehčí každému čtenáři rychlé rozpomenutí na svět Zlaté Ekumeny, který je neuvěřitelně barvitý, působivý, vyspělý, ale také podobný tomu našemu (ano, je to šílené, ale za 10 tisíc let bude společnost jistými prvky stále klasickou společností ať dob moderních technologií a ropy nebo společností doby viktoriánské). John C. Wright si plně uvědomuje problematiku vytvoření vlastního komplexního i promyšleného světa plného zvláštních jmen a označení, ale prakticky vše je vysvětleno velmi příjemným způsobem nebo jen lehce nastíněno. Na druhou stranu, právě způsob, jakým Wright využívá těžká slova mě docela zarazil. Někdo by si řekl, sakra, tohle se přeci nemůže dát číst, ale opak je pravdou, protože příběh i text samotný neuvěřitelně rychle utíká, autor skládá okolo jedné jednoduché příběhové linie neuvěřitelný počet vzpomínek, příběhů a nápadů (například z prvního dílu asi nikdy nezapomenu na Dafninu soutěž ohledně virtuálních světů, stejně tak v druhém díle například popis Faetonova snu o Mlčící Ekumeně nebo paranoidní vymýšlení složitých konspiračních teorií). Když se do textu začtete a začnete vnímat Wrightův svět jeho slovy a jeho myšlenkami, nebudete chtít knihu odložit, protože svět tak vzdálený dnešními, přesto tak podobný a tak hnaný do extrému vás naprosto fascinuje a pohltí. Avšak se říká, že druhé díly bývají jen výplní mezi začátkem a koncem trilogie, u Fénixe Vítězného to platí tak z půlky. Faeton prakticky neopustí jedno místo po celou knihu, ale zde dokáže rozšířit svou vlastní psychologii i rapidně zvýšit čtenářovu oblibu v něm. Vždyť v jednu chvíli je Fateon nucen ke smazání různých technologických modulů pro svůj umělý mozek a přemýšlí pak svým vlastním, v čemž čtenář vidí velký rozdíl. Rychlost, způsob logiky i chladný postoj k mnoha detailům je nahrazen lidským pohledem plným paranoie, obav, strachu a neschopnosti volit vždy to nejlepší řešení. Druhý díl především prohlubuje společnost, postavy a legendy její současnosti i historie a dává dojem opravdu komplexního vesmíru, který mi při troše nadsázky připomíná Herbertovu Dunu.


Peter Paul Rubens - Fall of the Phaeton

Co mě osobně nejvíce fascinuje? Svět, Faeton a komplexnost knih s filozofickým přesahem. Příběh je v podstatě "jen" hledání sebe sama v obrovském vesmíru bez časového omezení, plnění vlastního snu a schopnost postavit se davům, když je má cesta tou správnou. Vezměte si takový internet, který je pro dnešní společnost doplněk, který přechází v jeden ze zásadní informačních, komunikačních i sociálních elementů. Kyberpunk v něm vidí síť všeho, kde bude moci být kdokoliv a dělat si tam cokoliv. Zlatý věk? Něco na způsob "mysle lidstva", příznačně pojmenované Mentalita:). Dále jsou tu stroje, které řídí prakticky všechen život i směr vývoje a zajišťují nesmrtelnost křehkému lidstvu. Nebo příroda, země, válka... vše tu má zastoupení, ikonické, jednoduché, ale naprosto dostačující. To jsem se ani nedostal k chápání lásky ve světě plné záloh a kopií...nebo řecká mytologie proplétající se příběhem... nebo...

Každý čtenář Zlatého věku musí Fénixe Vítězného přečíst a možná s maličkým "ale" i zbožňovat. Proč? Protože Zlatý věk není série, ale jedna kniha rozdělená na tři.
95%

Vyšlo v rámci edice New Space Opera nakladatelství Laser-Books!

PS:tento článek byl napsán 21.6.2010, ale zapomněl jsem ho z konceptu "publikovat":)

Žádné komentáře: